Aktuality
Příspěvky
NaCestu
19. 11. 2020
Ne, nenapsal jsem nadpis chybně, opravdu takto se jmenuje časopis, který v tomto týdnu přistál v naší schránce. Že jste o něm neslyšeli, ani já ne, ale byl jsem mile překvapen jeho kvalitním papírem na dotyk i na obsah. V červenci tohoto roku navštívil náš kostelík jeden turista, jeden z několika tisíc, chytře se ptal na různé věci, něco málo fotil a byl zaujat příběhem tohoto místa. Zdá se, že natolik silně, neboť poslal svoji "reportáž psanou na Lví hoře" do výše uvedeného vlastivědného časopisu. Ten vychází již čtvrtým rokem a v podnadpisu svého posledního čísla má uvedeno své moto - Poradíme Vám výlety do zajímavých míst, kde budete téměř sami! A doma to znáte? Odpovídám si, že přece ano, ale při jeho čtení zjišťuji, že ne. Copak vím, kde je nádherná přehrada Les království, co je Portmoneum Josefa Váchala, či idylická krajina Kalivodských rybníků. A na stranách 44 až 48 objevuji "Výjimečnou svatyni v Horní Lipové", ano pan Jakub Hloušek nás zvěčnil spolu s Dlouhou dolinou a to nejen na stránkách tohoto měsíčníku. V pátek třináctého vysílalo rádio Blaník ústy pana herce Miroslava Táborského zvukovou podobu onoho článečku o nás, zřejmě se líbil. Tak tedy jeden turista a co všechno se nestane. Děkujeme.
Listopad s Tolkienem
11. 11. 2020
Tak se to podařilo. Dnes v podvečer se nás na vzpomínkovém setkání ke Dni válečných veteránů sešlo přes třicet účastníků. Čekal jsem vzhledem k "pandemii" tři. Přišli dokonce i "noví" ochutnávači historického podvědomí, kteří nahradili dočasně "padlé" infekcí. Přesně tak, jak to na bojišti má být, můžeme ustupovat, ale ne se vzdát. Střed pomníku zdobily tradičně umně naaranžované vlčí máky čínské výroby. Jaktože se ani po deseti letech používání u pomníku, kde tráví celou zimu nerozpadly? To zůstává obrovskou záhadou. Musím to tajemství s autorkou vazby vlčích máků, p. učitelkou Šustrovou probrat. Hlavní postavou dne byl nesmrtelný autor trilogie Pán prstenů J.R.R. Tolkien, který byl ke své spisovatelské činnosti inspirován svým působením na bojišti 1.světové války. Četli jsme ukázku z jeho tvorby, která mu pomáhala se vyrovnávat s traumaty "zvířecí hrůzy", kterou zažíval jako důstojník v zákopech. A tady a právě teď přichází inspirativní myšlenka - co kdybychom místo "traumatického" sledování laviny kovidových informací učinily neslýchanou věc. Hezky v podvečer vzali některou s Tolkienových knih (velmi milý je Hobit) a jeden z rodinných příslušníků by předčítal a ostatní poslouchali. Když Tolkiena léčilo psaní, nás může léčit čtení. Za pokus to jistě stojí, neboť společné čtení, kromě jiného, neuvěřitelně stmeluje rodinný organismus.
Pozvánka - nepozvánka
20. 10. 2020
Máme rádi hádanky, protože tříbí naši mysl a odkrývají něco z reality, co nám bylo zatím zahaleno. Nadpis dnešního příspěvku je tedy hádankovitý, jak jinak v této tekuté době, kdy se hůře drží něčeho pevného. Pohádka o chytré horákyni (tedy obyvatelce hor?), která je známá tím, že dokázala ke králi přijít/nepřijít, oděná/neoděná s darem/nedarem, je navýsost pohádkou dnešní. Jsme u tradičního 11.11., tedy dne Válečných veteránů, před podobným dilematem. Nevím jak za tři týdny bude strašidlo Coronavirové (osobně mám raději Cantervilské) kvílet hornolipovským údolím a jak si budou počínat naši exekutivní Krotitelé duchů. Každopádně na onu středu 11.11. v 16.00 u otevřeného pomníku Obětem válek nedaleko konečné autobusu budeme sloužit panychidu. Pokud to aktuální situace dovolí, tak budeme konat i další obvyklé věci u pomníku a v Magacíně. Vir je latinské slovo, které pokud si dobře pamatuji znamená v překladu muž. Tak se tedy mužně postavme malému viru, který doufejme zmizí ve víru naší odolnosti a chytrosti.
Sv.Václav nedá zahynout nám ni budoucím
28. 9. 2020
I tato slova jsme dnes zpívali ve známém chorálu, který kdysi byl jednou z našich nejznámějších písní. Ještě než jsme se v 10.00 sešli, tak jsem měl trochu obavy. Zvací rituály z předešlých akcí jsme na tuto václavskou příliš nepoužívali. Říkal jsem si, koronavirus roste, zima roste, bude déšť - to všechno se opravdu 28.9.2020 dělo, ale přesto snad i silou našeho zemského patrona přišlo akurátních 28 českých pánů, paní a pacholat. Akafist (chvalozpěv) byl však odměnou za překonání námi neovlivnitelných těžkostí a se svojí nadčasovou aktuálností měl v sobě hojivou sílu Slova. Po jeho skončení jsme u kostelíku setrvali ještě hodinu a z přinesených kulinářských darů štědrých lidí jsme mohli pod vnější střechou dokončovat započatá velká chrámová slova o strastech a slastech života.
Svatováclavské kostelíkové setkání 2020
8. 9. 2020
V pondělí 28.9. na státní svátek se sejdeme v 10.00 v kostelíku na již tradičním akafistu k poctě sv.Václava. Kostelík je již od srpnové pouti nazdoben krásně jednoduchou výzdobou z dílny již emeritní paní učitelky Šustrové. Kromě oslavných modlitebních hymnů, svatováclavského chorálu v první části, se v druhé polovině našeho dopoledne oddáme zpěvu lidových písní a podzimní gastronomii. Samozřejmě zapálíme svatováclavský oheň a budeme doufat v přízeň zářijové klimatické vlídnosti. Jistě bude prostor k rozhovorům a přirozenému i nadpřirozenému setkávání, k němuž jste vítáni.
Čtu nohama zem
6. 9. 2020
Bylo 22.8.2020, čas 10.00 a u kostelíku se sešlo 35 poutníku, aby tři hodiny svého času věnovali tomu nejpřirozenějšímu v lidském životě. Chůzi a modlitbě. Vskutku jít jen tak krajinou, krok za krokem, nikam nepospíchat nebýt otrokem, ani času... jak zpívá skupina Trabant ve své půvabné písní. Její slova nás pomyslně provázela krásným slunečným dnem, posléze lehce oblačným s osvěžujícím větrem. Významná skupina přítomných nových chodců vzešla ze setkání 8.8. při svěcení aleje v jesenických lázních. Tito byli většinou bosí a zdatní i při nesení standart, které charakterizují naši pouť. Začátek se odehrál tradičně v kostelíku, kde jsme požehnali velké množství přinesených darů léta a poté se vydali do posvátné geometrie hornolipovského trojúhelníku. V něm jsme stihli požehnat na Dianových loukách i místním včelkám, najít na trase malou chobotnici, dvě ztracené a zázračně nalezené náušnice a spoustu dalších podivuhodností. Někteří účastníci také na sobě měli kroje a lidové obleky čímž se nejenom trefili do aktuálních módních trendů, ale především do podstaty pouti. Tou je návrat ke kořenům - nejen těch textilních, ale i niterných. Blaženě unaveni po 180 minutách chůze v horském terénu jsme se osvěžili u výchozího a zároveň konečného bodu. Mnozí zde ještě setrvali dobrou hodinu při spřádání myšlenek na další společná setkání. Ten den jsme vskutku poznali pravdivost hesla ateisty Zdeněka Korčiána - "Bohu díky, za Jeseníky" a v tichosti pomyslně dozpívali onu bakelitovou píseň... a bylo mi jako bych se vrátil domů k mámě, která tu dlouho a trpělivě čekala na mě...
Rostliny a my
8. 7. 2020
Včera bylo pokoseno celé okolí kostelíku, všechny rostoucí byliny padly pomocí sekačky, která je zároveň mulčovala a zachovala na svém místě. Nechávali jsme je co nejdéle vykvést, aby hmyzí bratrstva měla co jíst. A nejen oni, kupříkladu takový pcháč má spoustu olejnatých semen, které lákají krásně barevné stehlíky. Je to estetický zážitek vidět jak pestrý okřídlenec přistane na vrcholku stvolu, ohne ho až k zemi a tiše hoduje. Či zdatný srnec, který každé ráno startuje právě pastvou u kostelíku. Rostliny jsou možná z našeho pohledu jen tráva, která zbytečně rychle roste. Ale dáme-li si čas a námahu sledovat ji během čtyř měsíců co si u nás rostla, tak nám to bohatě vrátí. Především ve vědomí neustálého proměňování krásy v různorodost všeho co nás obklopuje. Už se těším na srpnovou pouť oceánem nesčetných trav v moři horského vzduchu.
Prázdniny v kostelíku
3. 7. 2020
Milé děti jakéhokoliv věku, při slově prázdniny se nám jistě sbíhají sliny. Je totiž léto, volný čas, lesní jahody a mnohé další. Ale z fyzikálního i jiného hlediska, každé prázdno touží být naplněno, takže je dobré, když jsou to nejen prázdniny, ale i plniny. V těchto dvou měsících je kostelík stále otevřený a zaplněný, v 18.00 v něm sloužíme ve všední dny různorodé akafisty. A především v sobotu 22.8. v 10.00 odtud vyjdeme na tradiční pozvolné pěší putování po hornolipovských lukách s jednotlivými zastaveními. Tříhodinový příděl slunce, vzduchu a modliteb je nejlepším lékem pro naše těla i duše. Takže i vaše dvě bosé nohy mohou plout travou a nedbale míjet levá pravou, za tělesnou i duchovní potravou.
13 statečných
9. 5. 2020
Ano, právě tolik nás bylo dnes na panychidě za oběti válek, dva chybějící do limitu 15 zatímních možných na bohoslužbě, byly pobodáni včelami, ale přijeli alespoň na chvilku před začátkem. Den vítězství, den osvobození má v sobě ukryt tichou radost. Z toho, že náš národ přežil (a nemusel), z toho, že přes závěje obrovského válečného utrpení se prodrali mnozí nesmírně stateční a udělali přítrž ničícímu zlu. Májové jitro bylo slunečné, kolem kostelíku voněl koberec žlutých pampelišek, který svou nádherou pomyslně děkoval vojákům z doby před 75 lety. Při bohoslužbě byla čtena jména válečných zajatců, zněly písně, které tehdy pozvedaly duše k odvážným činů. Také se prostorem nesly mnohé verše ruských básníků oné doby - " Já vím, že nemám ani špetku viny na tom, že z války nepřišli i jiní, že zůstali tam, v nevrátivé řece nepřátelé i kamarádi, o tom nemluvím, nemohl jsem jim nijak pomoci, já vím, neomlouvám se, ale přece, přece, přece ..." Celé setkání se neslo v důstojném, poklidném rytmu s vědomím pravdivosti slov dagestánského básníka Gafurova - Jestli vystřelíš na minulost z pistole, budoucnost vystřelí na tebe z pušky.
9.květen - ze svobody spleten
3. 5. 2020
Jeden z nejkrásnějších dnů v jednom z nejbarvitějších měsíců se blíží. Ano, zatím vždy jsme si v našem kostelíku připomínali konec 2.světové války. Letos nás do úzkých malinko zahnala jistá epidemie. Přesto se v sobotu 9.května v 10.00 v kostelíku sejdeme, abychom při panychidě četli jména válečných zajatců, modlili se za jejich věčnou paměť, něco málo zazpívali. Při bohoslužbách může být dle předpisu maximálně 15 přítomných, naše setkání tedy bude štíhlé, ale o to atraktivnější. Můžete-li, tedy přijďte, spolu uvineme věneček z díků, písní a vůní jara. Je nám třeba pamatovat na věci minulé, aby nás nespletla přítomnost.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27