Aktuality
Příspěvky
Norkový kožich za hrst vloček
8. 4. 2019
Kdo by vyměnil kožich za hrst zrní. Ale přesto byly doby, kdy se podobné transakce uskutečňovali. Po knize Zpívají ptáci i v pekle, která je již rozebrána bychom vám rádi v kostelíku nabídli knihu podobného charakteru. Berte to třeba jako připomenutí 80.výročí začátku 2.světové války. Autorkou je česká spisovatelka židovského původu Inna Rottová (1935-2018), kterou osud spolu s její rodinou zavál do Leningradu konce 30.let. Ano již tušíte, že 8.září 1941 se uzavřel kotel okolo města na Něvě a skoro 900 dní v něm tehdy šestiletá Inna vedla svůj boj o život. Díky čemu úspěšně? To se můžete dočíst v příbězích v povídkové knize Norkový kožich za hrst vloček. Paní Rottová v ní mistrně podává každodennost blokádní reality v tomto hrdinném městě. Tato kniha vznikla náhodou, když o událostech dětství po válce vyprávěla svému muži během šesti hodin ve vlaku. On jí po skončení řekl - musíš o tom napsat. A ona poslechla. A my čtěme.
Smrt je vyhoštěna
7. 4. 2019
Ne všechno naše konání má racionální základ. Kupříkladu, co je racionálního a "užitečného" na vynášení smrtky. Víme přece, že před vynášením i po něm si jde život a smrt svou cestou, na kterou nemá průvod s nastrojenou figurínou pražádný dopad. Na cestu jistě ne, ale na nás účastníky možná ano. Považme, sobota odpoledne, čtyřicítka včerejších přítomných, místo aby řezali dřevo či spali po vydatném postním obědě, tak stojí před Ospalým heligónem. Jeden z nich pozvedne smrtku, další líto a třetí předříkává slogany z minulých století. Ostatní to s velkou radostí opakují a tím se "převlékají" do svých předků. Čím jsou pozornější k dění, tím větší síla vyzařuje z prastarého průvodu. Finále je na mostku u Kovárny, malé děti a s nimi i "velké" děti kamenují symbol zániku s obrovským gustem. Hořící morana v očistném ohni je fascinující, smrt umírá, ale pro jistotu je vhozena do vodního živlu, který vše negativní symbolicky odnáší do dalekých moří. Ano je to "jenom" hra, ale člověk, který si už neumí či nechce hrát je odsouzen stát se dostihovým koněm, který běží v trojúhelníku továrna-stadion-televize. Má za to ,že je to jeho vý-hra, ale včerejší účastníci vynášení mařocha jsou spíše pro-hru. Nečekaným členem průvodu se stal i jeden muž z jižní Moravy, který několikrát opakoval, že něco takového ještě za svých 55 let života neviděl, a fotil a fotil. Možná že tak příští rok bude i jih naší Moravy obohacen o jednu etnografickou událost. Tečkou za letošní smrtholkou se stalo spontánní posezení u Varadinů, kde část dubnového průvodu našla občerstvení, azyl a krásné povídání o věcech zdánlivě minulých.
Stotisíckrát
2. 4. 2019
Stotisíckrát se podívat na na nějakou věc, člověka či událost zakládá jistou tradici svědčící o zájmu k zhlédnutému. V nejbližších hodinách bude překonána pomyslná hranice 100.000 návštěvníka našich webových stránek. Milý virtuální přelomový hoste (i všem ostatním 99.999) přejeme ti za náš spolek Kostelík v horách hojnost historického a duchovního usilování k pochopení smyslu našeho počínání v kostelíku. Sobě pak přejeme otevřenost nejen vchodových dveří památníku, ale především k starým i novým aktivitám zrozeným i rodícím se v naší Dlouhé dolině.
Hornolipovský trojúhelník
19. 3. 2019
V rámci výuky matematiky, jak si jistě vzpomínáte, se ve škole vesele počítalo a rýsovalo. Měl jsem větší vztah ke geometrii než k aritmetice. Možná byla jednodušší, či prostě ty obrazce na dětskou duši působí více pozitivně. Kdo ví. Každopádně dnes jsem zažil geometrické déja vu. Šel jsem se projít z našeho kostelíku do vedlejšího Rybího údolí, nad kterým je nádherný pohled na masiv Šeráku a Smrku a když už jsem byl "nahoře",tak jsem se vydal cestou nad Dianovými loukami. Krásné je zakoušet ten prostor pod sebou a sněhové vločky shůry. A tak naplněn vznešenými myšlenkami jsem si vzpomněl na boží muka nad Dívčí skálou, které jsme světili v roce 2008. Byly ve velmi dobrém stavu a dle výzdoby jsou často navštěvovány. Odtud mi padl zrak na vzdálenou Pyšnou louku a tudíž jsem neodolal jejímu "teologickému" názvu a s radostí jsem do ní sestoupil. Přesněji k dalším božím mukám svěceným v roce 2011, opět v zachovalém stavu, kde zub času vůbec nic neukousl z hornolipovského mramoru ze kterého jsou celé vytvořené. Poté jsem se poslušně vrátil do kostelíku v horách. Byly to působivé více než tři kilometry, které narýsovaly pomyslný duchovní trojúhelník na jehož obvodu se spojily tři sakrální stavby. Na takové malé ploše to není zas až tak obvyklé, zvláště někde na "konci světa". Možná, že v rámci hornolipovské pouti v srpnu tento trojúhelník navštívíme a necháme se vyzkoušet z "posvátné geometrie", byť budou stále ještě sladké prázdniny.
Předvelikonoční setkání
5. 3. 2019
Odpradávna je příroda a lidský život v ní vnímán jako zápas mezi životem a smrtí, teplem a chladem, světlem a tmou. Včerejšek a dnešek tuto starou zkušenost plně potvrdili. V pondělí svítilo sluníčko, bylo relativně teplo, okolo kostelíku se fialily krokusy, bělily první sněženky a bledule, ochutnaly jsme první medvědí česnek. Den poté v úterý, padá sníh s deštěm, je zima a my jsme vlezly za kamna. Tedy ideální kulisy k výše uvedenému. Tak jako každoročně i letos budeme na podporu jara vynášet mařocha (slezský výraz pro smrtku). Je to osvědčený folklórní způsob jak se zbavit alespoň na třičtvrtě roku zimy. Sejdeme se v sobotu 6.dubna U ospalého heligonu ve 14.00 a průvodem vsí za recitace říkadel doputujeme až k penzionu Kovárna. Tam opět "popravíme" symbol všeho negativního a posedíme v teplém hostinci. Smrtka se již dává strojit, chce se na nás ještě zhojit, my však se jí nebojíme, v potoce ji utopíme.
Zpívají ptáci i v pekle?
25. 2. 2019
Je to všude kolem podvědomě cítit, jaro se dere se svoji obrovskou, sice ještě neviditelnou silou na scénu. Co vesnu akusticky zřetelně uvádí je intenzivnější zpěv ptactva. V našem kostelíku a památníku leží kniha, která se svým způsobem také zabývá "ornitologií" a je o uvězněných válečných zajatcích v "klecích" táborů 2.světové války. Napsal ji anglický, v té době dvacetiletý, voják Horace Greasley a dotýká se především jeho příběhu v našem jesenickém kraji. Ukazuje syrovost a surovost doby, kdy lidský život měl cenu menší hodnoty vrabce. Ale také zpřítomňuje sílu solidarity a vztahu dvou spřízněných duší, které činí přežitelným i sebesložitější životní situace. Jednoduše napsaná kniha o složitém čase, podle které sám velký Hollywood bude natáčet film. Několik málo posledních výtisků knihy je také k prodeji v našem památníku, kde je jméno hlavního hrdiny zvěčněno na pamětní tabuli. Tedy čtěme oněch 342 jarních stran s vědomím nesamozřejmosti života.
Doplněk k roku 2018
15. 1. 2019
Proč křísit vzpomínky na již mrtvý rok? Nu protože to byl čas, který máme stále skrytý někde pod kůží. A z jednoho jeho záhybu vykoukla lípa, kterou jsme zasadili na svatého Václava. V onen den jsem si v duchu říkal, jak asi dlouho pobude na tomto světě. Nejstarší naše lípa má stáří kolem 850 let, takže ta lipovská by se teoreticky mohla dožít roku 2 868. S hrůzou jsem se však nedávno dočetl, že z 10 památných lip zasazených k různým jubilejím se stáří dožije pouze jedna a mortalita stromů je v prvních letech nejvyšší. Říkal jsem si, ano tak v těch městech hubí exhalace, stavební práce, psí produkty látkové výměny ( slovensky tak poetické havienkovo hovienko ) atd. To u nás na vesnici nehrozí, maximálně tak nějaký zatoulaný muž s křovinořezem. Nu hrozí. V pozdním podzimu vichr vyvrátil nedaleký smrk a tak jej dřevaři nakrátili a začali klády spouštět s kopce dolů, přesně v dráze našeho stromu. Když jsem to z okna spatřil, okamžitě jsem vyběhl ven a akorát viděl přímý zásah lípy. Naštěstí měla kolem sebe ochranné pletivo, a tak se uvolněný kolos zastavil asi 5 cm od kmínku přeživší lípy. Dějství druhé - je prosinec sněží, srdce se raduje z přívalu bíla a najednou při pohledu na lípu zatrne, pletivo které ji chrání se tíhou sněhu zbortilo na kmen lípy. Naštěstí strom vydržel 90-ti procentní náklon do boku a nezlomil se. Pletivo jsme vyztužili bambusovými tyčemi a tak může sněžit dle libosti. Poučen zkušeností čekám odkud přijde další úder. Můj tajný tip je vysoká zvěř. Doufám, že se budu mýlit.
Vánoční ohlédnutí
1. 1. 2019
Vánoční čas nás zdánlivě opustil 24.12., či spíše my sami jsme ho vědomě či nevědomě opustili. Jistě stromečky pozvolna usychají, dárečky se stávají okoukanými, kapr je stráven. Nicméně vánoční nálada pokoje, zpěvu a rozjímání může být nekonečná. O tuto nekonečnost jsme v kostelíku zavadili hned dvakrát a to 24. a 31. prosince. Obě setkání byla ryze zimní, všude bílo, stupnice okolo nuly a hlavně lidé naladění na dobrou temperaturu. Tiché zpěvy, které se linuly z naší vesmírné lodi (náš kostelík trochu z venku připomíná kosmickou raketu) plující v moři času a prostoru, snad něco vypovídaly o vztahu k tradičním hodnotám. Na každé setkání přišli jiní lidé, ale kupodivu ve stejném počtu, dohromady kolem sta koledníků. Kteří si chtěli vykoledovat někdo zdraví, další štěstí a tamten pokoj svatý - jak zní v jedné z vánočních skladeb. Nuže to samé vám přeje i spolek Kostelík v horách po všechny hodiny roku 2019 a že jich bude 8760 (tolik) je skoro neuvěřitelné.
Pozvánka na vánoční koledování 24. a 31.prosince
10. 12. 2018
Rok je jako okamžik, vždyť to bylo předevčírem, kdy jsme se naposled sešli v kostelíku abychom pozvedli své hlasy a zaťukali na nebesa. Ano 365 dnů je v propadlišti historie, ale vánoční zpívání je snad nesmrtelné. Již po páté můžeme ochutnat lahodné tóny vánoční muziky a to v obvyklých termínech, tentokráte pondělních. Na Štědrý den v 11.00 dopoledne a na Silvestra v 17.30 v podvečer. Sborníky jsou připraveny, italské víno zakoupeno, sladkosti dobré duše přinesou a tak nelze zůstat doma a zpívat si sám. Jak praví jedno americké heslo - v jednotě je síla a dodejme, že v jednotě zpěvu je nepřemožitelnost. Nechejme se tedy alespoň na chvíli přemoci jemným poselstvím svátků narození Dítěte. Jako bonus budeme sloužit 31.12. v 17.00 poslední Díkůvzdání za poslední den letošního roku. Vše se bude odehrávat v 60 metrech temperovaného kostelíkového prostoru, který jak ze zkušenosti víme je nezaplnitelný.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27