Jaké bylo putování
První naše pouť ke svátku Proměnění Páně je již minulostí, ale stále se při pohledu na louku vynořují vzpomínky na onu sobotu. Počasí toho rána bylo velmi příjemné - ani vedro, ani zima a tak se postupně shromáždilo přibližně 70 účastníků. Vpředu nesený kříž se třpytil ve slunci, církevní standarty nadouvány větrem byly jako plachty korábu plujícího z tohoto světa do věčnosti. Modlitby nesené vzduchem pokrývaly okolitou majestátnou krajinu a jakoby jsme se vrátili proti toku času blíž k našim předkům s jejich poutěmi. Akafist (chvalozpěv), který zde byl pronášen byl napsán metropolitou Trifonem, člověkem velice nadaným a hlubokým, který byl pronásledován sovětskou vládou. Děkovný akafist, plný radosti života znali mnozí vězni Gulagu a pomáhal jim přežít v nelidských podmínkách koncentračních táborů. Poděkování bylo ústředním motivem všech pěti zastavení léta. Uvítali jsme také přítomnost otce Daniela z Ostravy a spolu s ním také sbor Chorodia Agiu Georgiu, který svými řeckými zpěvy kultivoval naše slezská srdce. Dožínkově nazdobený kostelík se zcela zaplnil příchozími a také místními produkty - 7 včelařů přineslo svůj med, mnozí košíky s bylinami, ovocem a zeleninou a také zde byla produkce mléčných výrobků z biofarmy Bobrovník. Jak skvostné dary přináší naše horské teritorium a slovy akafistu "jak dobré je být pohostinnu u Tebe". Po požehnání produktům i producentům pak pěvecký sbor dotvrdil krásu hmotného nehmotným, ale přece tak reálně přítomným povznášejícím zpěvem. Před kostelíkem zatím mnohé děti zkoušeli při hrách co ví o včelách, zvířatech a drahých kamenech. Za výzdobu chrámu a hry patří velké poděkování člence našeho spolku Kostelík v horách paní učitelce Věře Šustrové, která v době prázdnin neváhala zapojit své zkušenosti, čas a energii ve prospěch jak pevně doufáme již "tradiční" srpnové události.